Jmenuji se Jan Kazda. Narodil jsem se v roce 1974 v Praze. Vyrůstal jsem pár desítek metrů od staroměstské mostecké věže, pod laskavým dohledem pražského obzoru, malostranských střech, i hvězdného nebe nad nimi.
Prapůvodní profesí knihkupec a knihovník.
K prvnímu setkání se základy astrologie u mě došlo v roce 1992, při putování po březích Orlické přehrady, mezi Zvíkovem a Orlíkem. Bylo to setkání s dvanácti archetypy zodiaku (Tehdy jsem ještě netušil, že zodiaků je mnoho.), dělením prostoru na dvanáct astrologických domů, významy planet a vztahů mezi nimi. Bylo to také setkání s hvězdným nebem nad Zvíkovem a poutním místem sv. Anny. Setkání, od kterého má paměť datuje mou astrologickou cestu.
Následovalo několik let seznamování s astrologickou abecedou, prostřednictvím knih Jana Kefera, Elsy Parker a Danieliho.
V roce 1996 potkávám první ze tří zdrojů, které dodnes zásadně ovlivňují mou astrologickou práci: Dílo Dane Rudyara, Alexandra Rupertiho a jejich pokračování v astrologické škole Pavla Turnovského
V roce 1997 potkávám na II.evropském astrologickém kongresu poprvé další dva své budoucí učitele: Petra Rastokina (od roku 1999) a Vratislava Jana Žižku (od roku 2005). Jejich prostřednictvím pak také seznamuji s prací Adiny Svobodové – Bednářové a Emanuela Šimandla.
To jsou mé astrologické kořeny, ze kterých dodnes čerpám.
.:. .:. .:.
Další podstatnou inspirací, se kterou v současnosti hodně rezonuji je astrologický přístup Stevena Forresta.
Velmi si také vážím práce Chrise Brennana, jak v oblasti rekonstrukcí starověkých astrologických zdrojů, tak především ve sdílení informací a navazování komunikace mezi různými směry astrologie, napříč světovou komunitou. Pro celý obor velmi důležitý a hluboce ozdravný pohyb, řekl bych.
.:. .:. .:.
Roli astrologa při konzultacích vnímám jako práci poradce, průvodce, v některých případech i jako zpovědníka a přímluvce (pokud i takové dary dostal do vínku). Nikoli jako všeznalého věštce, „velmistra“, či podobného „karmického kádrováka“.
Astrolog by svými nástroji měl klientovi vytvářet prostor pro jasnější pohled na konzultovaná témata, utřídění myšlenek a souvislostí, lepší orientaci. Posilovat jeho Všímavost a nacházení vlastních zdrojů. Měl by podporovat klientovu samostatnost, odpovědnost za životní příběh, sebedůvěru ve vlastní úsudek, intuici a rozhodování. Měl by také znát hranice svého oboru a mít, jak říká Dennis Harness „obsáhlý a kvalitní adresář“. Kontakty důvěryhodných specialistů z příbuzných oborů, pokud se to pro konkrétního člověka, který přišel na konzultaci, ukáže být vhodnější cesta.
Být lidskými bytostmi znamená být proměnliví a neurčitelní. Znamená to růst. I kdybychom v sobě měli horu netečnosti velkou jako Mt.Everest, astrologie musí promlouvat k poslednímu atomu proměnlivosti, který v nás ještě zůstal. Musí v nás oslovovat život, a nikoliv to statické. Každý astrologický symbol zastupuje celé spektrum možností a každý horoskop obsahuje kořeny desítek tisíc možných osobností. To je klíč k celému systému.“
/ Steven Forrest – „Vnitřní obloha“ /
Mimo klasické podoby konzultace, rád příležitostně používám i formu krátké „doprovázené pouti“ krajinou (obdoba trendu „walking therapy“, zde ale za podpory nástrojů astrologického rozhovoru).
Se zájemci sdílím i výuku astrologie, obvykle v menších skupinách, případně individuální a upravenou podle aktuálních potřeb posluchačů.
.:. .:. .:.
Prastará cesta do Compostely (Campus Stellae – „Hvězdné pole“), nazývaná také „mléčná dráha“, vede „od věků do věků“ a má mnoho, mnoho zastavení…
Záleží jen a jen na každém poutníkovi, kde na ni vstoupí, kam až se rozhodne a „bude mu dáno“, dojít.
.:. .:. .:.
